Josefínské slavnosti 2011

O víkendu ze 7. na 8. října jsme se sešli v hojném počtu na tradičně úspěšné akci Josefínských slavností města Terezín. K Jirkovi a Vojtovi Burešům se v pozdějších večerních hodinách přidala i posádka Ládi „Bílý Kabát“ Hricáka, Ivoše a Reného Dunovských a nakonec také táta Frostů s praporem a markytánkou. Tábor byl opět rozvinut v útrobách pevnosti a dále byla možnost přespat v teplém prostředí prázných kasematech. Večer po pochodu městem, kterého se účastnila i část našeho regimentu, jsme v pevnosti obsadili stolec poblíž občerstvovací stanice a při zlatevém moku (no nudné desítce, viď Láďo) probrali řadu věcí a do půlnoci se bavili. Druhý den se k našemu regimentu přidal bubeník Martin Brýda a další pěšák Lumír Matějka. Ráno kolem desáté hodiny prošla terezínskými ulicemi pruská a rakouská armáda v čele s skotskými dudáky a bubeníky skupiny Częstochowa Pipes & Drums z Polska. Slavnostní průvod dorazil k místní radnici, kde k nám a všem přítomným promluvila řada významných hostů včetně starostky města Terezín paní Růžena Čechová. Poté se procesí odebralo k základnímu kameni pevnosti Terezín u Kavalíru 4, kde byl jednotlivým regimentům vyplácen žold v podobě replik dobových mincí v kožených váčcích. Tímto aktem byli v podstatě přítomným divákům představeni zástupci jednotlivých zúčastněných regimentů pruských, rakouských a tzv. Chorvatů. Pořadatel nás nešetřil a odpochodovali jsme rovnou na bojiště, kde jsme pro sebe a také pro diváky nacvičovali střelbu celého regimentu po jednotlivých řadách a po batalionech či divizích. Chvilku na oběd pěchoty (guláš byl výborný a bílínskejm posíláme díky) zaplnila ukázka cvičení rakouských dragounů. Kolem třetí počala šarvátka, která propukla v ukázku řádné bitvy z období Sedmileté války.

IMG_5657

Rakouští kyrysníci na hlídce narazily na Prusy v okolí statku

„Rakouské jezdectvo narazilo při své hlídce na rozlehlý statek. Pojali podezření, které se záhy vyplnilo. Celý statek a blízké okolí bylo obsazeno pruskou armádou. Rakouští dragouni se nenechali vtáhnout do bojů proti přesile pěchoty a dělostřelectva a stáhlo se, aby mohlo podpořit útok rakouské armády. Ta se rozdělila na dva hlavní směry. Vpravo postupně dobyla pozice pruských dělostřeleckých baterií, které ztěžovali postup druhého voje pěchoty útočící na hlavní pruské síly na statku. Po krvavých bodákových útocích s podporou dragounů, Chorvatů, a především rakouské …. , která zaujala výhodné dobité pozice, byl nakonec celý komplex statku Rakušanů. Prusové se stáhli za provizorní opevnění nedaleko statku. Rakouští útočili v několika vlnách ve dvou frontách na pruské pozice až ke krvavému konečnému vítězství. Prusové utrpěli v odpoledních hodinách drtivou porážku.“

Po odpolední bitvě došlo k zaslouženému oddychu. Vojáci ve svém volnu odpočívali v táboře (dobový tábor byl pro návštěvníky opět součástí ukázek života vojáka v době vlády Marie Terezie), procházeli místní stánky, nakupovali od řemeslníků potřebný materiál pro výstroj a výzbroj a připravovali se na noční bitvu plánovanou na půl devátou.

IMG_5884

Rakouští vojáci s vypětím všech sil čelí drtivému pruskému nočnímu přepadení

„Vojáci v okolí statku v teple ohňů slavili odpolední vítězství a vzpomínali na padlé druhy a kamarády. Pak náhle zpěv a dobrou náladu přerušilo dunění děl, výbuchy, vytržená zemina a kamení, kouř, křik raněných a řev povelů. V řadách unavených vojáků vypukla panika a zmatek. I přesto důstojníci dokázali regimenty zformovat do řad a účinně opětovat palbu. Prusové však byli snad všude. Ztráty v řadách rakouských začínaly nebezpečně narůstat. Hořící trosky statku již neposkytovaly dostatečné krytí a Rakušané museli přejít do zoufalého protiútoku proti prakticky neviditelnému nepříteli. Za necelou hodinku bylo po bitvě. Ze závoje tmy vyšli pruští katové, aby dobily zkrvavené umírající vojáky a zkrátili tak jejich utrpení a vzali do zajetí zbytek zoufalých rakouských pěšáků. Prusové však nejásali radostí. Dílo zkázy, které měly před sebou, ztěžka dolehlo na jejich srdce … „

IMG_5908

Hořící statek

Obě bitvy, odpolední i noční, bylo doprovázeno mluveným slovem „přeživšího účastníka“ tehdejšího smutného dne, což návštěvníkům dalo jasnou představu hrůzy nejen tehdejší válečné doby. Po noční bitvě zavládlo nad bojištěm na nepatrnou chvíli naprosté ticho. Jakoby si všichni diváci skutečně uvědomili, jaká utrpení a hrůzy představuje jakákoli válka. A o to snad i při rekonstrukcích skutečných bojů v dávné i nedávné historie jde. Poté ticho rozsekl obrovský upřímný potlesk jako poděkování za kvalitní šou, které jsme jim za celý den předvedli. Nad řadami jednotlivých rakouských a pruských regimentů pochodujících z bojiště rozjasnil noční oblohu nádherný ohňostroj. Hlavní program Josefínských slavností byl ukončen. V táboře se narazily sudy piva jako dar města, ale únava z celého dne dolehla i na nás, kteří zůstali do druhého dne. Po pár pivečkách a nekonečné řady vtipů jsme s bolavými tvářemi a břichem (naštěstí jen od smíchu) zalehli.

V neděli jsme vše sbalili do aut a s pocitem dobré akce, která završila letošní sezónu, jsme se vypravili k domovům za našimi rodinami. Už teď se těšíme na příští rok, a doufáme, že příští rok ani v Terezíně nebude i 36. pěší regiment hraběte Browna chybět.

Zapsal: Ivo Dunovský

Za většinu fotografií v následující galérii děkujeme Hynkovi Gažimu z Litoměřic.

Příspěvek byl publikován v rubrice září 2011. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář